rozhovor_Olda Říha - Rekonstrukce Katapultu po hibernaci - KATAPULT

Přejít na obsah
Katapult doporučuje:





Tiskárna, která tiskne stejně
dobře, jako Katapult hraje!

*************************
AKTUÁLNÍ AKCE

Reedice legendárního alba z roku 1980





NOVINKA V E-SHOPU

CD/LP NOSTALGIA

Senzační úspěch jede dál
3CD Katapult essential (Zlatá kolekce)

ROZHOVORY
ZPĚT NA ROZHOVORY          
Olda Říha - Rekonstrukce Katapultu po hibernaci
Autor: Roman Jireš (ČTK) Zdroj: Rock&Pop   Datum: Úterý, 2. Květen, 2023
Co tě nezabije, to tě posílí. Při pohledu na historii kapely Katapult se zdá, že to pro jejího kapelníka Oldu Říhu platí dvojnásob. Ten musel překonat mnohá těžká období včetně zákazů nebo úmrtí zásadních členů skupiny. Jednoduché pro něho nebylo ani pandemické období, během kterého ho opustili baskytarista Andy Budka a bubeník Ondřej Timpl, a zakladatel Katapultu na čas zůstal sám. Teď s novými spoluhráči baskytaristou Karlem "Bigmanem Kodlem" Dvořákem a hostujícím bubeníkem Václavem Zimou, natočil desku s názvem Nostalgia, která vyjde v polovině dubna, a  2. června v sokolovně v Chlumci nad Cidlinou zahájí turné. K problémům předchozího období se vracet nechce. "Pojďme se bavit o budoucnosti, dokázal jsem se vrátit. Celé je to příběh chlápka, který je 60 let na jevišti, v květnu oslaví 75. narozeniny, a který to nevzdal, protože chce stále hrát," konstatoval Říha v rozhovoru pro Rock&Pop.

 
V souvislosti s Katapultem hovoříš o rekonstruované kapele, která vydává první album. Jak to myslíš?
Navedli mě na to lidi, kteří mi říkali, že Nostalgia není další, ale první deska Katapultu. Protože to, co jsem vytvořil, mě podle nich opravňuje k tomu, abych rekonstruoval Katapult v plné parádě. Návraty Katapultu nejsou nic nového. V minulém režimu jsme se vrátili po šestiletém zákazu, taky jsme přišel o dva celoživotní parťáky Tolju Kohouta a Dědka Šindeláře, jen jeden rok u mě byl do své smrti Karel "Káša" Jahn, to taky byly těžké rekonstrukce. Teď je tady další etapa a vracím se s chlapským rokenrolem.

 
Jak se teď ohlížíš za předchozí deskou Kladivo na život?
V historii Katapultu jsem stokrát procházel peklem a každá naše deska musela něco dokazovat. I Kladivo na život je stěžejní a má pro mě velký význam, zabořil jsem se na ní do neřestí života a myslel jsem to vážně. Ostatně jako v minulosti všechno. jenže sestava, která ji natočila, je pryč a mně nezbylo nic jiného, než začít další etapu. Když člověk stojí nad propastí, může roztáhnout křídla a vznést se kam chce... Jsem taková živoucí národní památka, která se vždycky dostala díky muzice ze všeho ven.

 
Proč skončila předchozí sestava?
Nechám si zatím právo to pustit, až nastane čas. Zatím bych se bavil o tom, že mám před sebou novou etapu.

 
Tak jaký je Katapult vzor 2023?
Mojí inspirací je hudební svět šedesátých a sedmdesátých let, tak jsem usoudil, že se musím vrhnout do starého světa, a tím jsem přišel k basákovi, jemuž jsem přiřknul přezdívku Bigman Kodl. Je to stěžejní muž, sám o sobě kapelou a já má někdy pocit, že mu hraju doprovod. Takže vlastně máme dvě kapely... A pak je tady hostující bubeník Venca Zima, který nahrál novou desku tak, že jsem byl v šoku, jakým způsobem splnil moje muzikantské představy. Venca vždycky říkal, že vím, co chci, a že mi to dá.

 
Bude bubnovat i na turné?
Je běžné, že kapela bez bubeníka si ho pozve jako hosta. A je logické, že turné odehraje ten, kdo nahrál desku.

 
Deska se jmenuje Nostalgia, ale nepůsobí nijak depresivně. Přijde mi plná energie, optimistická až terapeutická…
To podepíšu. Pod názvem Nostalgia jsme měl na mysli, že budu čerpat z mého mládí, kdy se hrála muzika bez efektů a počítačového zpracování. Chci nabídnout energickou show, zahrát pořádný bigbeat a rokenrol.

 
Bylo záměrem, že nové písničky jsou kratší než ty na Kladivu na život?
Byl to naprosto záměr. Věděl jsem, že sdělení v příbězích i muzika musí být okolo tří minut.

 
Jedna výjimka tam je…
Ano, protože když jsme nahráli písničku Všechno co chceš dostaneš, chtěli jsme to do fade outu, hráli jsme pro svoji radost, byla to obrovská zábava a nějak se nám nechtělo končit.

 
Tvůj zpěv mi přijde i po mnoha letech pořád stejný, jak to děláš?
Je to čistá otevřená pravdivá muzika bez jakékoliv podpory, sám nerozumím tomu, že se mi to podařilo takhle nazpívat. Stáli jsme v kapele v úžasu: Tohle jsme opravdu my, to není možné?! Je to neuvěřitelný příběh poctivosti, tři lidé se sejdou a začnou hrát jako jeden. Krátké písničky, prazáklad rokenrolu s lehce moderními nástroji, aby tam byl cítit akustický tlak.

 
Co texty? Po odchodu Ládi Vostárka jsi zkoušel kdekoho, nakonec jsi spoustu testů napsal sám.
To nejsou texty, ale opravdu příběhy. A ten příběh musí být ze života. A tak obklopen poezií se občas nechám inspirovat. A mám parťáky, třeba Michala Třísku a Filipa Hrbka, kteří mi něco poslali. Já jsem z toho vyzobal podstatu, vytvořil příběh, předělal tak, aby mě to šlo do pusy. Autorství jsem jim neupřel. Třeba Vizour Jack je skvělý Hrbkův nápad, to by mě nenapadlo.

 
V mnoha textech, starších i nových, se vyskytují slova rock a rokenrol. To je záměr?
Rock, roll, rokenrol, není jiné slovo na světě, které by ukázalo, o co kurva jde, Používám to s láskou jako takové razítko. Rock & Boogie Man, to jsem já.

 
Hned ve třech nových písních Všechno co chceš dostaneš, Třistapětašedesátkrát a Mister Rock a Mister Roll dostal velký prostor saxofon. Chtěl jsi tím na desku dostat náladu hudebních šedesátek?
Já měl ságo v kapele už v roce 1963, taky jsem ho dostal na desku 2006 v písni Jen jednou dostat šanci. Dokonce jsme měl nápad, že bych vyjel jako Bruce Springsteen se saxofonem a celým bandem, ale to se mi nepovedlo dát dohromady. Jsem rád, že se mi podařilo oslovit "Boryše" Seckého, který to zahrál jako bůh. A ten velký band se třeba jednou povede...

 
Co můžeš prozradit k chystanému turné Nostalgia?
2. června začneme v Chlumci nad Cidlinou v legendární sokolovně, kde máme skvělé podmínky. Druhý den se opak přemístíme do amfiteátru v Lysé nad Labem. Hlavní část turné začne v polovině září a pojedeme do poloviny listopadu. Tím vyrovnáme dluhy z hibernace. Oslovil jsem všechny pořadatele, že se vracím. Už se ladí detaily.

 
Co festivaly?
Máme jeden spíše takový menší v Opočně, ale jinak jsem festivaly nebral. Každý samostatný koncert, který mám pod palcem, má pro mě cenu zlata. Ručím za zvuk i světla a nerad svěřuju Katapult do cizích rukou. Vždycky si na koncert jedu pro radost a úspěch, a teprve pak se v kanceláři podívám, kolik jsem vydělal. Dluhy nemám, zvládl jsem pandemii tak, abych zůstal soběstačný a nebyl na nikom závislý.

 
Jak se před koncerty udržuješ ve fyzické formě?
Celoživotně jsem sportoval, fotbal a tenis. Jak běžel čas, všichni kolem mě přestali a já nemám soupeře. Tak jsem začal denně chodit,  není to jen kvůli kondici, ale taky si vyčistím hlavu. Štěstí mi přeje, nemám žádné zdravotní problémy.

 
Jaká bude sestava Katapultu po turné, budeš shánět stálého bubeníka?
Už jsme musel požádat Vencu Zimu, aby mi dal ještě nějaké termíny v březnu příštího roku. Pak jsou dvě možnosti - štěstí mi bude přát, že mi někdo dohodí dobrého bubeníka, který navíc není lidsky blbec, a pak budu mít stálého. Nebo se domluvím s Vencou, jestli si to nechce zopakovat. Budoucnost je otevřená.

 
Pro muzikanta je důležité rodinné zázemí, řekl bych, že ho máš až neobvyklé…
Být s jednou manželkou padesát let, to už něco znamená. Já jsem dělník rokenrolu a umím být chuligán, ale jsme spolu půl století a tím to končí.

 
Zdá se, že se o budoucnost Katapultu nemusí jeho příznivci obávat.
Stát se může úplně všechno. Buď ti štěstí přeje nebo ne. Všechno už jsem zažil, ale na druhé straně mám výhodu, že to dělám šedesát let, mám za sebou tři generace fanoušků a playlist 175 písniček, a když nějakou vyberu, tak ji všichni znají. Co více si přát?!To je přece vklad jako kráva. Ale nemůžeš si myslet, že je to jistý. Nikdy jsem třeba nevěděl, že Lesní manekýn bude mít takový úspěch. Neumím napsat hit, já umím napsat obyčejnou písničku.

 
Ani když jsi složil pecku Až, neřekl sis, že to bude hit?
Mám pocit, že je to je pěkný, že se mi to líbí, ale jestli bude píseň hit, nevím. Kouzlo, jak vzniká hit je v tom, že se musí napřed líbit autorovi. V tom je to tajemství.


Návrat na obsah