Rozhovor pro časopis MF DNES - Vysočina

Autor: 
Pavel Pokorný
Datum: 
Středa, 10 Listopad, 2010
Zdroj: 
Mladá fronta DNES - Vysočina 5. str.


Každá vteřina s rokenrolem

V novoměstském kulturní domě vystoupí v pátek skupina Katapult. Oldřich Říha, obdivovatel poezie Františka Gellnera, v rozhovoru o dvou režimech nezapomíná hlavně na "pozitivní" dekadenci.

NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ S albem Radosti života, ale taky s plným rancem starších "fláků" přijede tento pátek do Nového Města na Moravě kapela Katapult. V letošním roce – takzvaném roce "nula" – se nově znovuzrodila. Po tragických událostech, které ji zasáhly v letech 2007 až 2009, se rozjel Oldřich Říha, frontman legendární rockové formace, na výjimečné turné. Nyní s ním hrají baskytarista Andy Budka a bubeník Ondřej Timpl. Společně vystoupí 12. listopadu od 19 hodin v kulturním domě. Lístky stojí 220 Kč. Oldřich Říha, ačkoli se zajímá jak o kino, divadlo či muziku, tak přečte tuny knihy a má stále hodně koncertů, si našel chvíli i na povídání – o minulosti a současnosti.

* Jste velký obdivovatel poezie Františka Gellnera. Čím si vás tento autor získal?

Hluboko před vznikem Katapultu, někdy v roce 1970, jsem hledal texty, lépe řečeno "příběhy ze života lidí", které bych mohl zhudebnit. A protože žádný z dostupných textařů prostě nevyhovoval, vrhl jsem se na zkoumání poezie a objevil jsem Františka Gellnera – lépe řečeno jeho sbírku básní Radosti života. A bylo hotovo. Moje srdce rockera hlásilo, že to je přesně ono. Od té chvíle až do současné situace vždycky říkám textařům, ale i sobě: "Když nevíš, co psát, čti Gellnera a piš příběhy ze života lidí." Protože to je rokenrol!

* Vaše poslední album s názvem Radosti života je Gellnerem inspirováno. Do jaké míry? A v čem zásadním?

Do té nejvyšší míry, kterou si dovedete představit. Větší míra inspirace prostě už neexistuje. A zcela zásadně v té – jak já říkám – "pozitivní" dekadenci. Prostě programově jste vždy a vždycky proti všemu a všem, ale "pod povrchem" věříte v sílu života a nakonec i lidem. Je to velmi těžké, ale funguje to. Moje osobní inspirace je, že jsem také skeptik, který je posléze vždy překvapen, že všechno dobře dopadne... Alespoň někdy.

* Které další české či světové básníky s oblibou čtete? Kteří z nich se dostali do textů kapely Katapult; které chcete vybrat pro vaši další tvorbu s mladší sestavou?

Začínal jsem hlavně s takzvanými "prokletými básníky", mezi něž patří například Francois Villon, Arthur Rimbaud, Paul Verlaine a další. Jejich díla byla ještě v "dřevním komunismu" k mému překvapení překládána a knižně vydávána. A abych nezapomněl i další básně označované jako dekadentní, kupříkladu mám rád ty od Lautréamonta. Moje klika byla, že se to se mnou táhlo od roku 1968, kdy jsem četl časopis Analogon, kde se všechno tohle rozebíralo. A potom už přišel čas pro Kainara a další; po roce 1990 třeba i Žáčka. Dnes ale již netoužím zhudebňovat tyto básně, jsou pro mne už jenom neustálou inspirací. V této chvíli chci prostě zpívat o naprosto aktuálních a současných pocitech chlapů, kteří žijí v této době.

* Katapultu je blízká "revolta". Opakujete, že jste zažil coby muzikant dvě odlišná společenská zřízení. V čem a proti čemu byste se nejraději bouřil nyní? Co vás štve obecně a co konkrétně; co vás bezprostředně zasahuje v roce 2010?

Na vaše v podstatě tři otázky mám jednu odpověď. Kdysi mě štval diktát politiky a totální informační embargo. Nyní mě pro změnu štve diktát peněz a totální manipulační nátlak.

* Zúčastníte se nějaké akce k výročí 21 let od "sametové revoluce"? Kdybyste měl nějakou sešlost či party pořádat vy sám, koho byste na ni pozval a proč?

Díky svému skepticismu se nezúčastňuji zcela programově vůbec žádných akcí. Je strašně málo lidí, které bych rád poznal osobně, a tedy i někam pozval. Je to Karel Steigerwald – známý komentátor MF DNES, dirigent Libor Pešek a scenárista Jiří Křižan, ale ten už zemřel. A to pro jejich občanské postoje. Pro to, jak žili nebo žijí. A jak se také prezentují v rozhovorech pro tisk, které velmi rád čtu.

* Velkou úctu máte ke Karlu Krylovi. Co vás na jeho písních a básních fascinuje? Parodie, ironie, sarkasmus, melancholie, reflexe dějinných událostí? Nebo něco jiného?

Ale vždyť vy jste vlastně odpověděl za mě! K tomu není co dodat. Pod to se podepisuji! Karel Kryl je pro mne synonymem sepětí člověka s tím, jak žije a jak tvoří, a posléze s tím, co předkládá lidem. Žádná přetvářka, ale totální život v pravdě. Obdivuji to. Snažím se o to rovněž, a snad se mi to daří.

* V čem se podle vás v současnosti projevuje manipulace s lidmi? Jak se tato fatální "loutkohra" liší od té, kdy Katapult začínal – když se psal rok 1975?

Nechci a nebudu nikoho mentorovat. Myslím, že to lidé stejně tuší. Porovnejte si retro-záznamy, co občas vysílá Česká televize z let do roku 1989, se současnou televizní produkcí. Opakuji – dříve to byla politická manipulace a dnes je to – jak říkáte – "loutkohra". A ta je o penězích. Prostě dostat z lidí pokud možno co nejvíc jejich peněz. Hlasujte, soutěžte, esemeskujte, "talentmánujte", objednávejte...

* Láska k rock and rollu je pro vás celoživotní. Koho máte v tomto smyslu za vzor? Umožňuje vám tento hudební styl maximálně se sebevyjádřit? Nezkusíte kromě blues teď – s novou partou – rozjet ještě větší žánrovou pestrost?

Za vzor mám doslova stovky kapel na celém širém světě. Je mi líto, že je nemohu všechny jmenovat – a že bych to uměl! Tak snad za všechny: Rolling Stones. Kdyby mě rokenrol neumožňoval se maximálně sebevyjádřit, tak bych ho přece nedělal. Třeba bych psal knížky nebo bych sportoval. Nevím. Jenomže já nedělám rokenrol. Já jsem rokenrol. Žiji jako rokenrol. Rokenrol je prostě můj život. Co se týče rozjetí žánrové pestrosti – ani omylem! Jediná žánrová pestrost je pro mne totální návrat ke kořenům. Ještě větší blues! Ještě větší atmosféra! Ještě větší emoce! Ještě větší srdce!

* V čem se podobají podzimní koncerty Katapultu těm na počátku tohoto roku, kdy jste se coby kapela v roce "nula" zcela nově znovuzrodila? Které starší hity rozhodně nemůžete vynechat? A zahrajete je i v Novém Městě na Moravě? Co dáte svým fanoušků tentokráte "ochutnat" jako hudební překvapení? Přijede s vámi někdo jako host; budete mít předkapelu?

Nepotřebujeme žádné berličky v podobě hostů a různých překvapení. Pokusíme se napřed v sobě vzbudit právě ty emoce a potom – když se nám povede – je dostat do lidí, tak se nám to vrátí. Více než dvě hodiny budeme vyprávět – zpívat – příběhy ze života lidí. Nic nepřipravujeme. Já jsem schopen během koncertu připravit sobě, ale i svým parťákům různá překvapení nebo improvizace. A to je právě rokenrol.

* Katapult je známý svým "totálním nasazením". Přístupem dát do koncertů maximální energii se právem pyšníte po celé České republice...

Pro nás je každý jednotlivý koncert doslova vedle zábavy i náboženstvím. Každý jednotlivý koncert je úžasný a my si ho do sytosti užíváme. Pro nás je každý koncert výjimečným zážitkem. A proto právě to totální nasazení. Užít si všude a při každém koncertu každou vteřinu života s rokenrolem. Fanoušci určitě ví, o čem mluvím.

* Nedávno jste se zmínil, že se vám líbí víc a víc divadelní atmosféra na koncertech. Čím to je?

Já nevím. Přemýšlím o tom často. Atmosféra a kouzlo divadel mě fascinuje. Možná že jsem médium, člověk citlivý na přenos energie. V jakémkoliv divadle jsem jakoby v transu. Prostě se tam asi na mě přenáší ty výkony umělců z minulosti. A pak, když hrajeme tam, lidé úplně jinak vnímají naši muziku. A k tomu ty dlouhé potlesky mezi písničkami. A nakonec po všech těch přídavcích nám udělají standing ovation – velký potlesk, ovace vestoje. Orgasmus! Přeberte si to, jak chcete

***

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Vysočina