Olda Říha - Báječná léta pro kočku

Když před dvaceti (kolikatý se píše rok, pane Hlavači? 2005???, pozn. webmastera) lety vedl Roman Lipčík rozhovor s frontmanem Katapultu Oldou Říhou, kapela slavila desetileté výročí a chystala třetí dlouhohrající desku. Povídání vyšlo pod názvem Olda Říha a Katapult aneb A teď obráceně (MS 7/1986).

O KATAPULTU JAKO O KAPELE PRO UČNĚ

Zřejmě (...) jsme médium právě pro tuhle vrstvu mladých posluchačů. Je fakt, že na nás z velké míry vždy chodila právě dělnická mládež, dokonce jsem vždycky přiznával, že máme v jistém smyslu značně problémové publikum. Nám to nevadilo, my jsme si s ním k oboustranné spokojenosti vždy poradili. Víme, jak s nimi jednat, jak s nimi mluvit i jak pro ně hrát. Ale pro zajímavost, abych vám trochu narušil to dělení publika: největší úspěchy jsme měli v aule Vysoké školy zemědělské v Praze nebo v Ostravě na Vysoké škole bánské...

O PRÁCI S PUBLIKEM

Když se celý sál postaví, ve stoje píská, tancuje a zpívá s námi, to je úspěch. Když si v druhé řadě stoupne deset lidí na židle, to je ta problematická hranice. Ale pak stačí říct třeba: „Miláckové, ty židle nejsou vaše. Až si je přinesete z domova, vlezte si na ně. Ale z těchhle jděte dolů." A oni slezou.

O MOŽNÝCH KONCÍCH

Co může potkat rockera, jako jsem já. Přestanou se prodávat desky do takové míry, aby se mohly točit další, pak třeba přestane chodit tolik lidí, abych mohl hrát koncerty, ale protože mám rokenrol rád, postavím si amatérskou kapelu a budu hrát tancovačky. A půjdu dělat. Pokud lidi přestanou chodit i na ty tancovačky, pak pomalu přestanu hrát. Ale budu se snažit být u kytary co nejdéle, protože to je můj život.

VERDIKT

...jsem zaujat svojí muzikou, o které si myslím, že je ta pravá. Z mého hlediska to, co hrajeme, není nic jednoduchého. To je jenom základ celé té hudby a z něho vznikají různé další styly. A důkaz? Kde je dnes komputerová koncepce OK Bandu? Nabírá živé hráče. Kde je Víta Vávra? Kam jde Pavel Roth, Procházka? Katapult je tady deset let.