Ilja Kučera ml.: Co pro mě znamená, když se řekne Katapult…

Autor: 
Ilja Kučera ml.
Datum: 
Středa, 18 Březen, 2015

Když Sheryl Crow zpívá v písničce Cata Stevense The First Cut Is the Deepest o tom, že ten první zásah je ten nejhlubší, možná ani netuší, jak velikou má pravdu a jak všeobecně tahle pravda platí. Ale proč o tom začínám v souvislosti s Katapultem? Hned vysvětlím.

V podstatě to začínalo vždycky takhle - na veliké ploše u našeho vršovického gymnázia, na ulici, která se dost nechutně jmenovala třída SNB, se objevily plakáty se třemi samostatnými fotografiemi, nápisem KATAPULT maximum rock a informací, že tehdy a tehdy v KD Novodvorská… Bylo potřeba hned po škole s kamarádem Jirkou sednout na sto šestku a zajet do pokladny, protože lístky bývaly okamžitě pryč. A pak už se jen čekalo na den D, bylo to vlastně něco jako bigbítový advent. V den koncertu ještě proběhl malý konflikt s rodiči: „Je nám jedno, jakej je to koncert, ale je to koncert, tak se slušně oblečeš!“ Netrvalo dlouho, než jsem přišel na to, že v hydrantu v suterénu domu si člověk může připravit starý džíny plný záplat a zelený kabát, který sice přímo nebyl ten vojenský z Kotců, ale neměl do něj daleko.

A pak už jsme se s ostatními tísnili a tlačili před zavřenými dveřmi kulturáku, vtrhli dovnitř a usadili se na vzorně rozestavených židlích. Do tmy svítily rudé oči Marshallů a člověk cítil opojné mrazení v zádech, závrať z prvního setkání s rock´n´rollem, pocit, který se při vší lásce k muzice nedá zopakovat. A pak už tma, první tóny Půlnoční závodní dráhy, židle vzaly za své a před námi byl Katapult. S tímtéž Jirkou jsme nemohli chybět na nahrávání legendárního Stříbrného alba, s tímtéž Jirkou jsem si na letní brigádě v majolkárně na Smíchově vydělával na svou první baskytaru. Den co den jsme se chodili ptát do Supraphonu u Anděla, zda už Stříbrná deska vyšla a zoufalá paní vedoucí nás zastavovala už ve dveřích: „Ježišmarjá kluci, dyk´sem vám včera řikala, že jí ještě nemám.“A pak bedny z rádií a dráťáků, které jsem si sám opravdu doma letoval a u tisíckrát ohrané desky chytal akordy na Hlupáka A mol, G dur, D dur…

Postupem let jsem pak slyšel a slýchám bezpočet další muziky. Jako hudební novinář jsem se osobně seznámil nejen s Oldou Říhou a Katapultem ale s bezpočtem dalších domácích i zahraničních osobností. Ale když si chci opravdu připomenout to zvláštní nepopsatelné mrazení, zažít zázrak rock´n´rollu, sáhnu po Stříbrném albu na CD nebo ještě raději na ohraném elpíčku. First Cut je opravdu The Deepest a za něj děkuju Katapultu.

Ilja Kučera ml. publicista a moderátor

PS: Nevím, zda v rockovém nebi funguje Wi-Fi, nebo zda tam mají připojení k internetu. Pokud ano, dovolil bych si poslat tenhle vzkaz: Dědku, ta basa, víš ta Ibanézka, cos na ní natáčel Stříbrné album a první singly a co jí mám už léta já, pořád skvěle hraje a já jí opatruju jako oko v hlavě. Vloni jí mistr kytarář Standa Papež přebrousil krk a osadil nové pražce a netajil se tím, že je to báječný nástroj. To jen, abys věděl.