Olda Říha: Jsme schopni hrát v místě, kde by nás lidi vůbec nečekali

Autor: 
Pavel Mašlaň
Datum: 
Pátek, 27 Červenec, 2012
Zdroj: 
Přerovský a hranický deník

Hranice/Rouské – Už v sobotu 7. července se návštěvníkům festivalu Bestfest Summer 2012 v Rouském představí i věhlasná kapela Katapult. Ta lidem vedle známých hitů zahraje i písně ze své nové desky. Co všechno ale Katapult pro své fanoušky chystá, frontman skupiny Olda Říha v rozhovoru pro Přerovský a hranický deník neprozradil. Prý by posluchače ochudil o překvapení.

V květnu jste vydali nové album a máte docela nabitý koncertní program. Dá se říct, že vám současná situace vyhovuje?
To jste mě trošku zaskočil, protože nerad něco chválím. Tím spíše Katapult nebo sám sebe. Ale kdybych nebyl spokojený, tak bych to neprovozoval a Katapult bych na jeviště nepustil. Lidé mi ale dávali najevo, že Katapult musí žít a hrát dál. Stejně tak jsem zjistil, že mám skvělé nové parťáky. Během půl roku jsme udělali nový repertoár, koncerty i novou desku. Mezitím vyšel Rock života, film o znovuzrození Katapultu. Takže po tom všem, co jsem v životě zažil, bych snad mohl být spokojený.

Jak reaguje koncertní publikum na Katapult v novém složení?
Ti chlapi hrají sami za sebe, jsou to obyčejní kluci. Oni si nehrají na Dědka Šindeláře či Tolju Kohouta, kteří už umřeli. Jsou to normální kluci, kteří se do Katapultu hodí, mají vlastní přístup k muzice. Jestli to tak můžu říct, lidi je doslova milují. Ale to se prostě musí vidět. Na takovou otázku do novin odpovídám: Přijďte na koncert Katapultu a uvidíte to, co jste ještě dosud neviděli.

Přesto máte možnost srovnání. Kdybyste tedy měl porovnat současný Katapult s tím minulým, v čem by byl největší rozdíl?
Vy mi teda dáváte. Ve vší úctě k minulému Katapultu, teď se to zdá lepší. Současný Katapult má novou energii. Píše se rok 2012 a všechno na světě by mělo být lepší. Stejné by to ale logicky bylo, i kdyby tady hrál Tolja Kohout a Dědek Šindelář. Když tvrdím, že současný Katapult je v šílené formě, není to proto, že bych zavrhoval ten starý Katapult. Jsem prostě hrdý na to, že jsme aktuální kapela roku 2012.

Zanedlouho budete hrát v Rouském, které má jen dvě stě padesát obyvatel. Máte v tomto směru vůbec nějaké hranice?
My jsme možná jediná kapela na světě, která žádné hranice nemá. Pokud vím, ostatní kapely mají hranice finanční. Většina z nich si nasazuje takovou cenu, že pak nepřichází v úvahu hrát v menším městečku nebo dokonce na vesnici. Kapela Katapult, to je naopak doslova a do písmene lidová zábava, která patří do všech prostor. Hrajeme v klubech, sokolovnách, divadlech, kulturácích, letních kinech nebo na zimáku. A právě to je ta lidová zábava, na kterou jsem hrdý. Jsme schopni zajet někam, kde by nás lidi vůbec nečekali. A o tom to je. Katapult patří lidem a lidi to oceňují.

Na co se mohou těšit vaši fanoušci právě v Rouském?
To je otázka, kterou nemám rád. Když předem řeknu, na co se mají těšit, už to pak nebude žádné překvapení. Jsem ale přesvědčený, že lidé moc dobře vědí, že každý koncert Katapultu je vždycky úplně jiný. Jiné prostředí, jiní lidi, jiné emoce. Samotné koncerty děláme taky jinak, vybíráme pokaždé trochu jiné písničky. Lidé se tak dočkají se něčeho, co třeba ani sami nečekali. Určitě se ale dočkají hitů, na které se těší. Zároveň už ale máme písničky ze současného roku 2012. Hrajeme například překrásnou baladu Oči, která má obrovský ohlas.

Katapult je pověstný tím, že se v hudbě dokáže přizpůsobit současné době. Čím to je, že se tak dlouho držíte vysoko na žebříčku popularity?
Není v tom žádný záměr, systémy nebo manažerské prášky. Nechci, aby to vyznělo jako samochvála, ale Katapult je naprosto přirozený. Zaprvé zpívá obyčejné příběhy, které lidé zažili, nebo o nich minimálně slyšeli. Katapult hraje elementární rokenrol, jsou to obyčejné písničky hrané obyčejným lidem.

Čím se takový elementární rokenrol přesně vyznačuje?
Normálnost, obyčejnost. Důležité je, že cokoliv řekneme nebo zahrajeme, lidé se s tím ztotožňují. Rokenrol je o normálním obyčejném poctivém životě. A když k tomu přidáte ještě pěkné písničky, trochu legrace a třeba i sebeironie, pak můžete fungovat třeba třicet sedm let. Já sám letos hraju na pódiu už čtyřicet devět let. Bavím tím především sebe a k mému úžasu bavím i lidi. A o tom je Katapult.

Co byste vzkázal lidem a našim čtenářům, kteří se ještě rozhodují, zda zajít na Katapult do Rouského?
V tom Rouském půjde hlavně o malý festiválek, kterého jsme součástí. Lidé tedy půjdou v prvé řadě na ten festival a zároveň budou potěšeni, že jim k tomu zahraje Katapult. Prostě jestli má někdo rád muziku a chodí na živé koncerty, pak zažije na festivalu v Rouském senzační a pohodový den. Zažije něco, co se v novinách dneska už nedočte. Poezii, legraci, ironii. Takže co bych jim vzkázal? Zahoďte noviny, vypněte televizi a běžte na festival do Rouského.